pondělí 30. července 2018

44., 45., 46. den – 27. - 29.7.2018 Komenského půlky a hrad v Brumově


Komenského půlka je terénní půlmaraton, který se běhá v dubnu, tzn. že letos již díky bohu byl a příští rok snad bude zas. A já na něm. Mám to v plánu, pokud natrénuju. A tak jsem s tím začal.

Běží se do Maršova, což je osada, kterou zničil v šedesátých letech zemský posun, či něco takového. Je to konečná a tak jsem se tam chtěl podívat. V pátek jsem nasedl na kolo a vyrazil.

Neprojížděl jsem celou trasu po Komenského půlkách, spíše jsem zamířil někam mezi po něčem, co se jmenuje Maršovská naučná stezka. Šlape se tam kopec v lese, což bylo něco fantastického. Kolem ticho, člověk slyší jen svůj dech, srdce tepe až někde v hlavě a vy stojíte ve šlapátkách a zvedá se vám přední kolo. Moc se mi to líbilo.

Nad Maršovem je dalekohled a výhled široko daleko. Je tam spousta ovocných stromů a zpátky se jede po silnici, kde potkáte auto, jen když máte štěstí. Najezdil jsem něco okolo 18 kilometrů, vzalo to necelou hodinu.

V sobotu jsme šli s Marťou na hrad v Brumově. Dojeli jsme vlakem do Bylnice a odtud pěšky do Brumova, abychom si užili i trochu chůze. Hrad v Brumově je malý, ale krásný. Každou půlhodinu dělají komentované prohlídky a i když jsme byli jediní, dostali jsem ji, takže plný počet pro správu hradu. Prošli jsme se po Brumově a zamířili zpět do Bylnice. Nachodili jsme přes patnáct kilometrů.

V neděli jsem vyrazil opět na Maršovskou NS, tentokrát jsem si místo kola osedlal běžeckou obuv. Neměl jsem v plánu zdolat tu trasu celou. Jakmile jsem vylezl lesní kopec, zamířil jsem podél silnice směrem k Brodu, až do Maršova jsem neběžel. I tak to bylo necelých 13 kilometrů. Byl jsem zvědavý, jestli zvládnu běžet takový kus, přeci jen je to dvakrát tolik, než běhám obvykle, navíc část v terénu a přes kopec. Zvládl jsem to. Čas jsem měl pomalejší, to dá rozum, chtěl jsem to stihnout za hodinu a půl a to se povedlo. Nejhorší úseky jsem zdolával chůzí, ale i tak je potěšující, že po urvání 10 km jsem schopný přepnout do běhu a vydržet víc než kilák na jeden zátah. Je jasné, že se zlepšuji, ale na půlmaraton to zatím není ani náhodou.

Jedl jsem jako obvykle, každý den se mi povedlo dostat spálené kalorie nad 3200, tudíž spokojenost.

Žádné komentáře:

Okomentovat