Jen co jsem ráno
rozlepil oči, obul jsem běhací boty a vyrazil do Podzámky s
jasným cílem. Chtěl jsem zjistit, jak nejrychleji zvládnu
uběhnout kilometr.
Podzámka je dobrá v
tom, že je dlouhá a plus mínus v rovině. Když běžím na
vytrvalost, zvládnu kilometr v průměru okolo 5:45, pokud je to
dobrý čas, je to 5:30. Ale dnes jsem nechtěl běžet na
vytrvalost, ale na rychlost. Věřil jsem, že to dám pod pět
minut.
Uběhnout kilometr je i
není problém. Kilometr je totiž vzdálenost, která není příliš
dlouhá, když ji člověk plánuje, ale je nekonečná, když ji
člověk běží na vrcholu svých možností. Světový rekord na
1000 metrů má běžec z Keni jménem Noah Ngeny, ten to dal za
2:11,96, což je o trochu rychleji, než to uběhnu já, ale zase já
na to nemám takové ngeny. Co naplat.
Vyběhl jsem. Valil
jsem docela rychle, připadlo mi, že to bude brnkačka, jenže pak
mě doběhl dech. Začal jsem parodovat parní lokomotivu a zatímco
jsem zvolňoval tempo, říkal jsem si, že to musím vydržet, že
nesmím zvolnit. Zatnul jsem zuby a letmo koukl na displej telefonu
abych zjistil, kolik mi do toho kilometru ještě zbývá. Psalo to
0,35 km. Paráda, to bych mohl dát. Trochu jsem zrychlil. Běžel
jsem a přemýšlel o Noahovi, který už by byl v tuto chvíli
osprchovaný a na cestě domů, uběhl jsem vzdálenost, o které
jsem doufal, že to bude alespoň těch 0,3 km a zamířil do cílové
rovinky. Koukl jsem na mobil, zda skutečně zbývá 0,05 a ejhle, na
displeji stálo 0,53 km. Spletl jsem se. Vlasy mi zbělely hrůzou,
že jsem teprve v půlce.
Musím se pochválit,
protože jsem vytrval. Ani tempo jsem neztratil. Utíkal jsem dál a
dál a opakoval si, že to jednou musí skončit. Dostal jsem se na
opačnou stranu zahrady a rázem to skončilo. Fanfára. Hlas ženy,
kterou mi Samsung přidělil jako komentátorku mých sportovních
výkonů mi prozradil, že kilometr je za mnou. Přešel jsem do
chůze a rozhlížel se, kam se mi poděl dech.
Až se zase vyčasilo,
vytáhl jsem telefon a zkontroloval čas. 4:55. Skoro jako Noah,
kdyby měl obě nohy v sádře. Ale… před 25 dny jsem kilometr
neuběhl vůbec. A teď pod pět minut. Pecka. A vsadím boty
(nepřejte si je vyhrát), že než uběhne celých sto dní, zvládnu
ten kilometr dostat někam ke 4 minutám.
Domů jsem běžel.
Lehce, nebyly to ani dva kilometry a zvládl jsem je levou zadní.
Večer jsme se jeli
projet na kole. Jen deset kilometrů na pohodu. Každý pohyb se
počítá.
Strava:
Snídal jsem žitný
chléb s paštikou, obědval banán a kousek fuetu, svačil žitný
chléb s cizrnovou pomazánkou (nebudu říkat hummus něčemu, co
jím a docela mi to chutná) a okurkovým salátem, mlsal kukuřičný
chlebíček s čokoládou a večeřel těstoviny s tvarohem a pivem.
Příjem 1852 kcal
Výdej 3397 kcal
Podpořte tento projekt a získejte všechny užitečné informace o tělesné proměně ve formě knihy. Kupujte zde: https://www.hithit.com/cs/project/4972/zivotni-fight-bricho-vs-100-dni
Děkuji :)
Žádné komentáře:
Okomentovat