Navrhl jsem, že
půjdeme zase běhat, což se nesetkalo s pochopením. Ale naštěstí
se nám tady vynořil jiný plán. Trenér vodního póla zadal svým
svěřencům prázdninový úkol - uplavat 200 bazénů. Výzva, u
které nesmím chybět.
Viola je v bazénu jako
ryba v… bazénu. Doma machrovala, že dnes dáme třicet bazénů,
cestou na kryťák se to snažila shodit na deset. Kompromis byl
dvacet. Jelito, kopyto, platí to. Dvacet bazénů je dost.
Plavat umím. V dětství
jsem chodil do nějakého plaveckého kroužku a docela mi to šlo.
Ve vodě mě to bavilo. Dokázal jsem plavat relativně rychle i
výkonně. Pamatuji si, jak v šesté třídě přišel k nám do
hodiny matematiky učitel tělocviku a ptal se nás, jestli chceme
někdo reprezentovat školu v nějakém městském plaveckém závodu.
Nikdo se nehlásil a tak jsem se s dobrým úmyslem přihlásil já.
A on se mi vysmál, něco ve stylu, ať se na sebe podívám a že
potřebuje někoho, kdo umí plavat. Řekl jsem, že umím plavat
docela dobře. A on se mě ptal, jestli chodívám plavat, tak jsem
mu řekl, že ano, že chodíváme s rodiči na bazén často. A on
se znovu podíval po třídě, pak pokrčil rameny, řekl „Tak tady
nikdo.“ A odešel.
Nebylo to dobré, co vám
budu vykládat. Cítil jsem se pak kvůli němu špatně a nebyl jsem
si jistý už ani plaváním.
Na střední škole
jsme každý rok měli několik hodin plavání. Sbíraly se z toho
známky. Pamatuji si, že jsme plavali 50 m na čas, 200 m na čas a
snad i kolik uplaveme pod vodou. Měl jsem z toho jedničky, jedny z
mála. A mé plavací časy byly mezi těmi lepšími, skutečně
jsem neplaval zle. Takže, pane Štople, kdybyste mě tehdy na ten
pitomý závod vzal, asi bych ho nevyhrál, ale neodešel bych s
ostudou. A hodně byste pomohl klukovi, který měl sebevědomí na
nule. Takhle jste mě akorát odtrhl od potencionální šance získat
si vztah k nějakému sportu.
S Olou jsme plavali
různé styly, střídali jsme je po dvou bazénech. Prsa, kraul,
závodní kraul (to plavete rychleji a dýcháte na každý třetí
záběr), znak. A po určité chvíli to začne být docela záhul.
Super bylo, že v bazénu plavalo málo lidí, takže jsme měli
prostor i čas pro vlastní tempo. Šlo nám to výborně.
Plavání se mi začalo
líbit. Člověk při něm zapojí mnohem víc partií, než při
běhu a podobných věcech. Kromě výkonnostního faktoru tam cítím
i docela intenzivní a při tom nenásilné posilování. Budu se
chvílemi plavání věnovat a pokud mi vydrží nadšení, nebylo by
od věci absolvovat pár lekcí s trenérem, ať mi vychytá mouchy.
Dvacet bazénů jsme
zvládli a ještě nám zbylo dost času, abychom dělali… co
jiného tam chcete dělat, než další bazény? Zkoušeli jsme ho
přeplavat pod vodou. Nejdřív na tři nádechy, potom na dva a
potom na jeden. A to se nám, bohužel, ani jednomu nepodařilo.
Nejblíž jsme se k cíli přiblížili na tři metry. Alespoň máme
další výzvu :) Každopádně ten bazén jsme nakonec stejně dali
téměř třicetkrát.
Večer jsme obešli
rybník s Taroušem a vycházku završili ve skateparku, kde se pilně
soutěžilo ve věcech, které by mi během dvou vteřin znečistily
spodní prádlo (v lepším případě), nebo rovnou zlámaly vaz (v
tom horším). Klobouk dolů před každým, kdo na těch rampách
skáče.
Strava:
Snídal jsem černý
chléb s paštikou, obědval banán, musli a mléko, mlsal gumové
medvídky, večeřel špenát s bramborovým knedlíkem a volským
okem a pak to ještě pojistil chlebem s paštikou a pivem.
Příjem 1736 kcal
Výdej 3718 kcal
Podpořte tento projekt a získejte všechny užitečné informace o tělesné proměně ve formě knihy. Kupujte zde: https://www.hithit.com/cs/project/4972/zivotni-fight-bricho-vs-100-dni
Děkuji :)
Žádné komentáře:
Okomentovat