Jak jsem tady onehdy
psal, že vstávat ve 4.15 je lepší, než vstávat v 7, tak to byla
mladická nerozvážnost. Tento týden pondělí až středa mě čeká
budíček v hodině mezi psem a vlkem, na což absolutně nemám
nastavený organismus. A už to nese ovoce.
Když mě budík vytrhl
ze sna, zůstal jsem spát a při tom jsem vstal z postele. Venku už
řvali ptáci, mají tam na drátě kosa – kazatele, který udává
hlasitost, rytmus a tempo. A protože nešel spát po půlnoci, je
plný energie. Aspoň něco. Já do sebe nalívám horké kafe,
kouřím blbě umotanou cigaretu a pokyvuji hlavou do rytmu.
Takhle brzy mám
problém s vyprazdňováním. Potřeba se dostaví až po pochodu na
nádraží, v okamžiku kdy se usadím do vlaku, který pro ranní
jízdy snad vypůjčilo železniční muzeum. Kadit do díry na
pražce se mi skutečně nechce, počítám s tím, že než se
dostanu k čemukoliv se splachovadlem, čistotou, soukromím, bude z
potřeby už jen pouhý upomínkový tlak, se kterým budu muset
vystačit až do večera. Co naplat.
Zvládl jsem do sebe
nalámat i snídani a v dopředu naplánovaný čas vyrazit. Kráčím
cestou necestou na vlakové nádraží v Újezdci u Luhačovic, které
mám sice o kousek dál, než nádraží v Brodě, ale na druhou
stranu je to o kousek dál, než nádraží v Brodě a každá
spálená kalorie se počítá. Cestou, asi po deseti minutách
chůze, mi dojde, že jsem venku a kam mířím. Zběžně
kontroluji, zda jsem se oblékl a do čeho. Vše vypadá v pořádku.
Procházím okolo kříže, před kterým už v pět ráno hoří
svíčka a plamínek i svíčka vypadají čerstvě. Dumám kdo ji
asi zapálil a má spící mysl přináší neuvěřitelná, snová
vysvětlení.
Vlak stíhám, usedám
na sedadlo, které vozilo několik pětiletek úderníky do továren
a přemýšlím, zda jsem si koupil lístek i ve skutečnosti, nebo
jen ve snu. A pak už jedem, dokonce správným směrem, svádím
zápas se svým střevem, zipem na batohu a s revizorem, který právě
vylezl ze své rakve. Cesta uteče jako voda.
Maluji ve školce v
Horním Lidči, což je obec proslulá čerty, mám to tam rád.
Maluji obří betonový květináč, bylinkovou zahrádku, kterou mám
do výšky kolen, takže hodně klečím, sedím, ležím, nebo se
skláním a natahuji, abych dosáhl tak kam je potřeba. Vyhovuje mi
to tak nejvíc, zádům nikoliv. Jasně mi to řekli, když jsem se
zhruba po hodině statického postoje v předklonu, kdy jsem
odstraňoval mech, lišejník a škvoří kolonii, pokusil narovnat.
Nešlo to, záda se zablokovala v kříži. Nešel jsem ani já, nohy
to hrály se zády, a tak jsem tam stál a přemýšlel, zda jsem v
této pozici schopen absolvovat cestu zpět.
Vyprostil jsem se
stovkou mikropohybů, které mi rozvázaly nohy a postupně narovnaly
i záda, která mě pak po zbytek dne bolela. Promýšlel jsem pak
aspoň každý pohyb před tím, než jsem ho udělal.
Když se poledne
přelilo v odpoledne a stíny se natáhly, padl na mě podobně
otupělý mód jako ráno. Myšlenky byly jakoby hnány větrem tak
rychle a daleko, že se mi ztrácely z obzoru. Dokončil jsem co jsem
potřeboval a narovnaný jako podle pravítka odešel na nádraží.
Nedaří se mi ve vlaku
spát. Asi je v tom strach, že bych se probudil někde jinde, než
potřebuji. Když jsem krátce dojížděl do Brna na vysokoškolské
studium, usnul jsem jednou ve vlaku, který v Brně otočili a
poslali zpět odkud přijel. I se mnou. Tak jsem se vzbudil tam kde
jsem usnul s pocitem, že mě někdo o něco připravil, snad v tu
chvíli skutečný svět přestal dávat smysl, jsem jako KLDR,
kterým Japonci ukradli čas.
Doma mi má nejhodnější
přítelkyně namasírovala bolavá záda, dala mi na ně baňky,
takže to bylo i trochu vánoční. Šli jsme se projít se psem a
při kontrole aplikace jsem zjistil, že jsem v takovýto typicky
pracovní den zvládl nachodit 15 kilometrů, tudíž jsem si o
dalším pohybu mohl nechat zdát… v té chvíli, co mě čeká
před křikem budíku.
Strava
Snídal jsem vánočku
s Jurij Margarínem, svačil banán, obědval slunečnicová semena s
chilli, svačil kefírer a třešně (a neposral jsem se), večeřel
špagety s rybičkami a pivem.
Příjem 1951 kcal
Výdej 3360 kcal
Podpořte tento projekt a získejte všechny užitečné informace o tělesné proměně ve formě knihy. Kupujte zde: https://www.hithit.com/cs/project/4972/zivotni-fight-bricho-vs-100-dni
Děkuji :)
Žádné komentáře:
Okomentovat