Byl jsem opět běhat.
Pustil jsem se do toho dopoledne, protože po zbytek dne už nebyla
možnost. Byl jsem v Uherském Brodě, kde jsem minule běžel přes
kopec, kde teď nebyly optimální podmínky. Bylo po dešti, tudíž
jsem vsadil na asfalt. Běžel jsem z Brodu to Těšova, Újezdce a
pak na kopec k dalekohledu a stejnou trasou zpět. Vyběhl jsem s
tím, že poběžím dokud to půjde, což při posledním běhu
vydrželo 1,2 km. A teď, světe div se, jsem uběhl v kuse něco
lehce nad dva kilometry v tempu 5 minut 34 vteřin na kilák. Zbytek
byl delší. Kopec k dalekohledu jsem šel a celou cestu zpět
střídal běh a chůzi. V součtu to celé udělalo zhruba 5,7 km v
průměrném tempu 6 minut 41 vteřin na kilometr.
Pokud to porovnám s
prvním během, který byl před deseti dny (a třemi běhy), kdy
jsem měl tempo 8 minut na kilometr, jedná se o markantní zlepšení,
až mě to zaráží. Navíc ještě před deseti dny jsem nevydržel
běžet déle než 600 metrů a teď přes dva kilometry. Vážně mě
to těší.
Dostal jsem připomínku,
že málokdo může v jednom dni absolvovat třicet kilometrů po
svých, jak jsem to měl včera já. Chci to tedy uvést na pravou
míru. To co tady píši není návod. Jsou to věci, kterými se
zabývám, ke kterým jsem se dostal, které mám možnost udělat.
Má to sloužit jako inspirace komukoliv, kdo bude inspiraci
potřebovat. Má to ukázat cestu, možnosti kde hledat. A každý
máme jiné možnosti, o tom žádná.
Do doby, než jsem se
pustil do tohoto projektu, jsem neměl na pohyb čas. Pořád je
totiž co dělat. Práce, povinnosti, děti, domácnost... Vždycky
se něco najde. Každý se rozhoduje sám za sebe, čemu se bude v
dané chvíli věnovat. Toto není o ničem jiném, než dostat
kalorie vydané nad kalorie přijaté. Víc v tom v tuto chvíli
není. Mít čas hlídat si co si strkám do pusy. Ten mám! Zvládám
to zatímco žvýkám. A čas na pohyb? Není ho moc potřeba. Jen
musím vědět kde hledat.
Šel jsem z Kojetína
pěšky, dřív bych jel vlakem. Do Holešova jsem jel na bruslích,
dřív bych jel autobusem. Teď v Praze jsem šel do Podolí pěšky,
i když jindy bych jel MHD.
Pokud bych pracoval v
Otrokovicích a každý den, pondělí až pátek, jezdil do práce
(autem, busem,...), jezdil bych na kole. Měl bych to 15 km do práce,
což by mi v cestě tam i zpět zabralo zhruba hodinu a půl, ale po
měsíci bych měl najezděno 600 km. Pokud bych bydlel v Praze a do
práce bych to měl tři a půl kilometru, nečekal bych na tramvaj,
ale chodil pěšky. Za měsíc bych měl nachozeno 140 km. A časově
bych téměř o nic nepřišel. Jen bych spálil nějaké kalorie,
které by mi jinak zůstaly. Jen bych si zvedl fyzičku a udělal si
zdravý návyk. Vůbec to není o tom, že by si člověk měl hledat
čas na běhání. Není potřeba běhat. Lze dělat cokoliv, co mám
k dispozici, co mi není proti srsti, co se mi samo nabízí. Můžu
šlapat na rotopedu, zatímco sleduji film, nebo si vzít místo
motorové kosy bezmotorovou klasiku. Můžu to pojmout jakkoliv,
stačí se pouze rozhodnout.
Strava:
Snídal jsem tvarohový
frgál, obědval vařené brambory s pečeným filé, půlkou
kuřecího řízku a ředkvičkami. Večeřel jsem kuřecí stehno s
rýží. Pil pivo, kávu a trochu vína.
Příjem: 2003 kcal
Výdej: 3428 kcal
Podpořte tento projekt a získejte všechny užitečné informace o tělesné proměně ve formě knihy. Kupujte zde: https://www.hithit.com/cs/project/4972/zivotni-fight-bricho-vs-100-dni
Děkuji :)
Žádné komentáře:
Okomentovat